V rámci oslavy asi čtverých letních narozenin jsme se byli podívat v chatě, kam jsme jako děti jezdili na letní prázdninové pobyty.
Spávali jsme tam tehdy ve spacácích na matracích na velikánské půdě a přes den lítali venku, chodili po výletech,
jezdili se koupat do Úštěku nebo do Kravař. Když pršelo, tak se aspoň pořádaly pingpongové turnaje
Byl to super zážitek, se na to místo po víc jak dvaceti letech vrátit.
Dali jsme si v sednici gulášek a zákusky od babičky, vypili kafe a oslavenci rozbalili dárky.
Mají tam pěkně značkou označené dveře do kuchyně – max. výška 174,8 cm.
Já prošla v pohodě, tatínek už musel sklonit hlavu. Za domem ovce… a kadibudky.
Poseděli jsme na zápraží, početli v kronikách…
Synovci mezi tím lítali venku a samozřejmě spadli do potoka
kromě nejmenšího, kterej je ještě vzornej.
Cestou zpět jsme ještě vylezli na vyhlídku v Ostrém,
prošli se po Úštěku...
a po Roudnici nad Labem…
...jojo, člověk fakt nemusí jezdit do daleké ciziny, když chce vidět něco hezkého
(Akorát Chrysler byl z výletu nějakej unavenej a v neděli ráno nenastartoval…
Po odborné dálkové konzultaci s Cvrčkem se udobřil aspoň natolik, že zajel do garáže. Snad se ho podaří resuscitovat.
Pozitivní na tom celém je, že výlet nepokazil a šprajcnul se až doma před barákem.)
